ŽENA, KTERÁ NOSÍ KRÁSNÉ BOTY, NENÍ NIKDY OŠKLIVÁ

Nechodím bosa, jen v létě po trávě a sem tam v zimě vyběhnu na terasu do čerstvého sněhu ještě v noční košilce. To mám moc ráda. Ale jinak jsem milovnice bot. Bot zdravých i nezdravých, jak mám zrovna chuť.

Od malička se dívám lidem na nohy, tedy lépe - na to, jak jsou obutí. Hezký kotník v pěkné lodičce, to je moc prima. Sešmajdané polobotky v tramvaji při cestě z práce zas tak prima nebyly. Podpadky jsem začala nosit hned, jakmile mi to maminka dovolila, a pak jsem je zas omezila, neb jsem potřebovala být menší než můj manžel. No a když jsem se podruhé vdala za vyššího muže,  narovnala jsem se a nazula boty i s vyššími podpadky...

Neumím nosit tenisky. Ač jsou módní a nosí je ženy i k šatům, já si v nich připadám divně. Došlo to tak daleko, že jsme šli s manželem tenisky koupit, zkouším, vybírám, vrtím hlavou, a posléze i on řekne ne-e. Takže zůstalo u sportovních bot pouze do lesa, po městě a v práci mi zůstávají lodičky a kozačky. A nakonec musím říci, móda nemóda, ty tenisky s vysokou platformou se mi nelíbí ani na modelkách.

Samozřejmě u bot je nejdůležitější (kromě pohodlí) jejich slušivost té které dámě, kvalita materiálu a ušití a čistota. Okopané špičky a podrápané podpadky na kráse nepřidají.

Coco Gabrielle Chanel byla v mnohém průkopnicí. V módním světě stála na výsluní několik desetiletí. Jedna z jejích známých pronesených vět zní:

                      Žena, která nosí krásné boty, není nikdy ošklivá.

No řekněte samy, není to pravda?