ZASE KONCERT

Je nám souzeno, že na dovolené, třeba jen třídenní, nás potká nějaká kultura. A tím nemyslím takovou kulturu, kdy dobrovolně jdete do muzea či galerie.

Jsme v Novém Městě na Moravě, tři noci.... se svými koly. Chceme něco vidět, pobýt v lese, trošičku sportovat, užít si chvíle spolu, odpočinout si a mít čas na knížku, kdyby náhodou pršelo (dnes prší, tak ten čas mám). Jen co se ubytujeme, zjišťujeme, že se v zdejším zámku koná Slunobranní, třídenní hudební festival v jubilejním desátem ročníku. S klasickou muzikou. A dnes zrovna smyčcový kvartet, směs všeho - klasiky, filmové melodie, trochu hudby cikánské, keltské, pak tango, Pat Metheny, swing. Epoque Quartet. K večeru se vyčasí, a tak na koncert jdeme. Navíc potkám kamarády z dob dávných, pak nové kamarády z včerejšího posezení a potykání si v hospůdce, muziku doplňují svým cvrlikáním vlaštovky, zběsile totiž lítají sem a tam a krmí mladé v hnízdech v apsidách na nádvoří, kde sedíme se sklenkou růžového a nadšeně posloucháme a tleskáme muzikantům. Ti sice neskákali do výšky jako na úvodním obrázku, ale byli fakt dobří a vše jsme si užili.

Letos jsme takto neplánovaně navštívili Podkrkonošský symfoňák a Karlovarský orchestr.

A to si moc pochvaluju. Ať jsme kdekoli, stále se něco zajímavého odehrává. A pokud se zdá, že se neděje nic, je to jen zdání, ale možná kvůli naší potřebě mít někdy úplné ticho...