ZAS TA NAŠE BOTANICKÁ
Botanická zahrada je jedno z nejkrásnějších míst, kam může obyčejný obyvatel Liberce zajít. Já už si kupuji permanentku, neb chodím často a většinou i s některým z vnoučat. S nimi to proběhneme docela rychle, ale to přeci nevadí. Někdy zůstávají především u akvárií s roztodivnými rybkami a s murénou, jindy víc zaujmou holoubci diamantoví, zebřičky a andulky a papoušci, někdy pravěký sál s vodopádem a nebo třeba venkovní jezírka.
Byla jsem zas v botanické s Dandou, čtyřletým, minulý čtvrtek. Vždy mu opakuju, že jeho dědeček byl hlavním architektem pavilónů botanky. Moc to nechápe, ale to nevadí, třeba si jeho zásluhu bude pamatovat. Tentokrát ho velice zaujalo čtení popisovacích tabulek u venkovních rostlin. "Babi, tady je rosa!" a další podobné výkřiky zahájily výpravu. A že má pamatováka, dosvědčuje, "Babi, půjdeme do té Austrálie, jak je tam červená hlína!"
Jaro je teprve na začátku. Až pokvetou kosatce a rododendrony, to bude jinší paráda. Dnes nás ani nepustili do zadní části zahrady, kde se ukrývá viktorie královská. Zato kvetly kamélie a ve venkovním otevřeném pavilónu nás málem porazila vůně hyacintů.
