Věřili byste, že jsem na Štědrý den myla okna?

Na Vánoce jsem vždycky nachystaná včas. Naučila mne to maminka.
Na první Adventní neděli bylo vše podstatné hotovo. Zimní úklid: vyklepané koberce a matrace, vysmýčeno i pod nábytkem, v kuchyňské lince nové papíry v policích, naleštěné vitríny a lustry, čerstvě povlečeno, umytá okna s běloskvoucími záclonami, skříně voněly Diavou, podlaha leštidlem, zimní boty pěkně v řadě namísto podzimních, nakoupené potraviny pro pečení cukroví, výzdoba - ubrusy, chvojí a adventní svícen, a pak koš na dárky na chodbě překrytý vánočním ubrusem, kam se celý advent postupně hromadily vánoční dárky, jak postupně přibývaly. Třeba ty od babiček a tetiček, co přišly poštou.

Tyto rodinné tradice jsem víceméně dodržovala celá léta, až na ty koberce a matrace, nebylo co klepat, a nebylo by ani kde.

Až letos. Vše se obrátilo naruby. Rekonstruovali jsme totiž starý byt na nový. Začalo se s pracemi v březnu, a pak to fičelo... jenže přišla doba Covidová, řemeslníci nějak prořídli, dovolené, nějaké nemoci... a prý, v září, to bude tutovka. A takto se stěhování odkládalo až do prosince, kdy jsme měli na vybranou, buďto prožít vánoční svátky v původním bydlišti nebo se stěhovat na poslední adventní neděli. No co, tak budem s krabicema, když ty skříně ještě nejsou... hlavně koupelna a kuchyň, aby vánoční rodinná sešlost mohla proběhnout . Zvládli jsme to.

Na Štědrý den přecejen zbývalo pár důležitých věcí. Poslední nákup, poslední úklid, dostavět tu novou komodu, návštěva rodičů, zdobit stromeček. A jak na potvoru, tedy vlastně to byla veliká radost, poprvé, co jsme těch pár dní v novém, vyšlo sluníčko. A co nevidím v kuchyni na velkém okně - je celé zasypané stavebním prachem, a to i zvenku, kde zámečník na balkóně zkracoval den předtím pilováním kování u okenních kliček (ono se řekne v obchodě eurookna, a pak to stejně nepasuje...). A okno v obýváku? Ty šmouhy!!! Takže kbelík, hadr a šup umýt!

Zatímco stojím s kýblem u okna u neprostřeného stolu a stromek je stále na zahradě, kamarádka mi posílá video jejího načančaného vánočního domácího zdobení i s ubrousky kolem připravených talířů. Trochu závidím. No, tak já to mám poněkud hektičtější, ale nakonec vše zvládneme, stihneme ozdobit stromeček, popřát nejbližším, smažím náš celer a salát čeká na stole ozdobený petrželí a rajčátky, vedle talířů se pyšní Božíhodové skleničky na víno a čekají na náš první slavnostní večer v novém domově.

Máme velikou radost, dárků za celý rok letos bylo opavdu hodně.

Zvládáme to s noblesou, neb víme, že ta pozemská krása je jen přízdobou krásy v našich srdcích.