VE VARECH TO VŘELO

Zcela nečekaně nám padl pod ruku koncert Karlovarského symfonického orchestru. Dnes Ravel, Stravinskij a Sibelius. V hotelu, kde jsme na víkendové dovolené, "náhodou" jdeme kolem kasy, kde se prodávají vstupenky na koncert. Že za hodinu? A přímo v našem hotelu je sál? To je znamení, kupujeme vstupenky, místo korzování venku s předpovědí prudkých dešťů a bouřky se tedy převlíkneme (já z pestrých šatů do černých a manžel už v košili byl, tak jen vymění boty...).

Na místě zjišťujeme, že dirigovat budou vystudovaní mladí dirigenti ze Švýcarské konzervatoře. Čtyři kluci a dvě holky. Byli šikovní. Orchestr čítá 60 lidí, hraje pěkně. Jen ten výběr - pro nás trochu ponurá hudba (její výběr učinil mladý student z Pražské konzervatoře, to je asi na vysvětlenou, proč ta vážnost). Ravela jsem neznala, ale Stravinského mám ráda a Sibelia znám taky, je to přece notátor, program na psaní not. A samozřejmě ho znám i jako skladatele :-). Orchestr hrál jejich díla z roku 1910. Matka husa, Pták ohnivák, obě díla přepracovaná autory pro baletní účely, a Sibeliova Symfonie č.4. A moll, psaná v době velké zdravotní krize autora.

Hudba zní tiše a jemně, a ozvou se mohutné tympány, pak znovu, a dívám se, (pokud jsem schopná do dálky vidět), tympánista stojí a nic nedělá. To bouřka venku hraje s námi!
No a občas proznívá páteční diskotéka z přízemí z druhého křídla budovy. Staří v patře, mladí dole, vře to všude!

Zážitek byl krásný, pro večerní čas ve Varech jak stvořený. Ovšem srovnám-li pocity zde a z koncertu Podkrkonošského symfoňáku v Nové Pace s moderováním Alenky Zárybnické, tak mi víc vyhovovala jistá živelnost hráčů ze severu.