V KRÁLÍČKU

Bylo to na otočku. Tedy delší otočku, ale prostě tam a zpět a nic jiného

Kouřící králíček je bar v Brně. Ne ledajaký bar, ale bar plný živé hudby, jazzové hudby, a to každý den. 

Můj manžel byl pozván, aby zahrál s kapelou. Doma natrénoval podle play listu, a pak se muzikanti sešli, nastavili aparát a hráli tři hodiny. Příjemná hudba, hezké písně, mému uchu z velké části známé. Užili jsme si to všichni přítomní. Přespali jsme v hotelu a ráno alou domů.

Proč o tom píšu? Mezi řádky totiž vkládám velký povzdech, proč něco takového není i u nás doma? Nemusí nutně hrát nějaká kapela každý den, ale třeba jednou týdně? Nebo aspoň jednou za měsíc? Bohužel Liberec je město sportovců. I z rozpočtu města jde na sport snad osmdesát procent a na kulturu zbývá dvacet. Ale hlavně každý z občanů města má kolo, (elektrokolo jen ti hanbáři jako já), v zimě se jezdí s běžkami do Jizerek nebo na Ještěd se sjezdovkami. Ještě dnes, když už kvetou narcisy, fialky a derou se ven na slunce první lístečky na pámelnících, se mnou v autobuse seděli sportovci s běžkami. 

Takže jazz si tak mohu pustit akorát z cédéčka.