SOBOTA PŘES NEDĚLI

Je zajímavé, že si toto úsloví z dětství ani mládí vůbec nepamatuji. Přesto, když ho maminka před pár týdny vyslovila, hned jsem věděla, o čem mluví... Pomáhala jsem jí oblékat se, měla jít k lékaři, a v ruce držela svetr, s těmito slovy, "aby to nebyla sobota přes neděli..."

Chtěla jsem hned napsat článek, ale vůbec jsem na internetu nebyla schopná najít vhodný obrázek. (A bez fotek by ty blogy za moc nestály, že). Zadávala jsem všelijaké termíny, jako "vyčuhující svetr", "špatně navrstvené oděvy", "žena s vykukujícím tričkem" a podobně, a nic. Prostě v dnešní době, kdy je vrstvení oděvů obzvlášť v módě, i to takové neelegantní vrstvení, které je na můj vkus příliš ležérní, odrazující obrázky nemůžu a nemůžu najít, jen spíše fotky hezkých vrstvení. I to se ovšem musí umět - materiály, barvy i délky:

Až dneska. Čekám na tramvaj a ejhle hned dvě slečny vedle mě.... Sobota přes neděli:

To děvče vpravo bylo takové tuctové. Ale ta vlevo, měla jsem možnost si ji prohlédnout víc. Krásné vlasy, ve svých patnácti šestnácti měla krásný make-up, řasenku, skvělou barvu rtěnky, upravené gelové nehty. Ale jako by od krku dolů místo té slečny stála jiná holka. Čekala bych k tomu obličeji kabát, šaty, kozačky. A ona to oblečením úplně zazdila. Neforemná mikina i bunda, vyčuhující kotníky (v lednu), tepláky, tenisky... A ta sobota přes neděli, že.

A tím dneska končím. Vím, jsem nejspíš staromódní. Ale jakýsi cit pro vkus a krásno jsem si zachovala!