PĚTAČTYŘICET MINUT

Pár noticek z dnešního koncertu.

První: Týká se nadpisu blogu. Je pětačtyřicetiminutová přestávka tak akorát?
- je, pokud potkáte nějaké přátele či známé
- je, pokud vám není zima
- je, pokud si můžete koupit skleničku něčeho dobrého

- Potkali jsme známé, tři ženy, z nich jedna příbuzná (milá švagrová), druhá aktivistka za lepší a hezčí a bezkorupční Liberec, třetí je mojí potenciální žačkou na klavír. Věděla o mně, dnes jsme se seznámily, a jestli bude chtít opravdu dorazit, může.

- Zima byla, ale měla jsem nový kostýmek s dlouhým rukávem a nepřezula jsem se do lodiček, takže za mne palec nahoru.

- Na vínko došlo.

I mínusy se našly. Židle v sále byly poskládené dost natěsno. Museli jsme se dotýkat sousedů vpravo i vlevo.

Navzdory tomu jsem si dobře našla "výhled" mezi hlavami diváků na klavíristu, což bylo bezva. Jaké měla ovšem zpěvačka boty nebylo možné zjistit.

Písní "Krize, zase krize" i doprovodným slovem se interpreti krásně dotkli nadcházející volby prezidenta. Sklidili bouřlivý potlesk.

Když jsem přivřela oči, připadala jsem si jako Adina Mandlová či Lída Baarová.... krásné vlasy, krásné postavy, krásná dvacátá třicátá léta...

Muzikanti hráli výborně.

U písně Stormy weather jsem byla překvapená z jiného překladu, než znám...

A taky jsme se mohli s Kájou potmě držet za ruce.