KDYŽ JSTE TÝDEN SAMI U JEZERA

15.01.2024

Jakmile jsem uviděla Lago di Alleghe, byla jsem nadšená.
Miluji vodu, v létě v ní ráda plavu, v zimě taky (v bazénu), miluji odlesky slunce, celou přírodu kolem ve zrcadle vodní hladiny. Uchvacuje mne to víc než noční obloha, víc než pohled na hory (odpusťte mi), mám respekt a mám i touhu se s vodou propojit. A letos mi bylo dopřáno.

Jsem přes celé dny sama, kamarádi lyžují, já tedy korzuji. Především kolem vody.

A mám ráda ptactvo. Začínala jsem před lety s pěvci, drobnými ptáčky, jak jinak. Za těch několik let, co je sleduji a poslouchám, mnohé z nich už poznám po hlase a mnohé stále nepoznávám. Ono je to složité, kromě vrabců a sýkorek mají ptáčci každou chvíli jiné šaty. Jinak v mládí, jinak jsou oblečeni kluci a jinak holky, jinak, když si hledají nevěstu - ženicha, jinak se oblékají v zimě. Je to podobné jako u lidí, ale někdy matoucí.

Pak jsem pokročila k dravcům. To je fakt oříšek. Nikdy nevidím dva různé dravce vedle sebe, nikdy u sebe nemám někoho, kdo by mi poradil, nemám extra paměť a když bych potřebovala, dalekohled je doma v šuplíku a všichni ptáci proti obloze jsou černí. Snad jen luňáka červeného a káni poznám bezpečně. K sovám jsem se vůbec nedostala, asi u nás ani nebydlí. Jen puštíka jsem slyšela v kempu v létě a dívám se pravidelně na sovu sněžnou v naší ZOO.

Pak tu jsou ti vrubozobí. Prostě kachny a husy. Všechny kachny považuji za březňačky, pak už poznám poláka chocholačku a tím končím. Prostě u nás na severu nic než divoké kachny nebydlí.

A teď jsem se ocitla u jezera. S množstvím všelijakého vodního ptactva. To, že jsem sama, je obrovskou výhodou, nikoho nezdržuju pozorováním či focením (které na mém mobilu stejně nepřináší kladný výsledek). Tak jsem pozorovala, zapisovala, po výletě v posteli hledala na mobilu obrázky a vysvětlení.

Začnu labutěmi. U těch se nespleteme. Většinou je to labuť velká; zpěvná a malá u nás nežijí nebo jen vyjímečně:

Ale co to? Labutě v Itálii jsou jiné, všechny na mne vystrkují zadky a nohy, prostě panáčkují. To jsem u nás neviděla. Pravda, po pár dnech, kdy jezero téměř zamrzlo, labutě panáčkovat přestaly.
Labutě panáčkující, labutě ve skupince, labutí stopy ve sněhu a labutě spící. To zrovna na kostele zvonilo poledne:

Pokračuji nejčastější kachnou, kachnou divokou zvanou březňačka. Tu známe všichni, ale můžeme se splést... kachna divoká (samec) má kolem krku bílý proužek:

Pak přišla na řadu kopřivka. Tu jsem zde neviděla poprvé, je to poměrně častá kachna:

Další překvapení byla lyska černá. Ta je nezaměnitelná.... a krásná potápivá kachnička. Na druhé fotce se skupinou labutí.

Pak tam byla spousta bíločerných kachen. Byli tam hoholi severní (první obrázek), ale jen první den, už jsem je později nezahlídla, a spousta morčáků velkých:

Nesmím zapomenout na husu velkou, na obrázku spolu s morčákem velkým. Husa tam byla sama, a poslední den již byla schovaná, u zamrzlého jezera se neukázala:

Zahlédla jsem... možná... hvízdáka eurasijského. Měl typickou hlavu pro tuto kachnu, ale bylo to jen jednou a bez dalekohledu:

A ještě polák. Jestli velký nebo kaholka, to nevím, nevzpomínám si na podrobnosti. Myslela jsem z dálky, že to jsou obyčejné březňačky, a ejhle, najednou jedna kachna zmizela pod vodou. Na půl minuty i víc. A prý se polák umí potopit až 15m do hloubky. Tady je polák velký:

A největší překvapení si nechám na konec. Jdu kolem jezera, a vidím na kameni u vody sedět nějakého kosa. Nebo drozda, v tom přítmí nepoznávám. A najednou kos vzlétne, uletí dvacet třicet metrů a udělá šipku pod vodu, kde se na několik vteřin schová. Tak to musí být kachnička, můj logický úsudek.... neb ještě nevím, že existuje jeden jediný pěvec, který loví chrostíky a jiné brouky a larvy pod vodou. Každý další den jsem skorců vodních uviděla desítky. Naučila jsem se je sledovat, dívat se na kruhy na vodě a počkat, až se ptáček vynoří a zas někam odletí. Ale fotit se potvůrky nenechaly. Jsou rychlí, jako praví pěvci. Však se prý skorcům říkávalo "vodní kos". Voda je průzračná, jsou vidět tělíčka ptáčků pod vodou, pohybují se jako rybky. I natažené labutí krky byly vidět až na dno.... Krásná čistá voda!!

Najdete je na fotce?


A tak to je z vodní říše vše. Nutno podotknout, rybu jsem neviděla ani jednu. A doufám, že případný znalec ptáků se nebude příliš chytat za hlavu, jaké že to nesmysly sepisuju :)
Co jsem viděla, to jsem opravdu viděla.....