JEN TAK SI ČMÁRAT

Co si pamatuju, všichni jsme ve škole jaksi z nudy čmárali někde na pokraji sešitů. Někdo kreslil všelijaké ornamenty, jiný si hrál s nadpisy a stínoval písmena, s umem až kaligrafickým, a jiní alespoň podtrhávali vlnovkami a barvičkami vše, co bylo psáno. Někteří podtrhávali i nedůležité věci, ale hezky to vypadalo.

U mne to vyhrávaly ornamenty. Vše kulaté. Vzpomínám i na období, kdy jsem naopak čtverečkovala. Tomu se říká důdlování (doodling), wikipedie překládá "čmárání".

Do školy už dávno nechodím a maluji trochu cíleně na hedvábí. Pořád mi něco chybělo...

A pak jsem objevila Zentangle. Je to taky čmárání, ale hezky vypadá a zdá se, že může i v dospělosti mít nějaký smysl.
Zentangle má pravidla. Čtverečky bílého (nebo speciálního) papíru 9x9 cm, speciální pero, tužkou jen stínujete.... musíte dát svůj podpis (značku) a dozadu napsat kdy a kde. Protože kdo zentanglu propadne, kreslí všude. V práci na poradách, o pauzách, doma pro uklidnění. Je to super meditační způsob.

Když jste zdatnější, přidáte barvy. Můžete si koupit knihu s návodem, jak začít, ale ubezpečuji, že pokud dodržíte základní prvotní návod, zvládnete to všichni.

Sešly jsme se téměř všechny ženy naší rodiny a kreslily jsme. Nakoupila jsem speciální čtverečky, pera různých tlouštěk, vytiskla pár návodů z netu, kniha o Zentanglu ležela před námi a pak už se jen projevovaly různé temperamenty nás žen. Já kreslím rychle, ať je hotovo, jiné ženy jsou puntičkářské, a jejich kresby dosahují titulu uměleckého.

Takže závěrem - vřele doporučuji!

PS: vousatého muže kreslila moje dcera.