DÁMA S DÍRKOU NA PUNČOŠCE
Povídaly jsme si s kamarádkou a ona mi prozradila o naší další kamarádce, že o ní její manžel, náš kamarád, říká, že je to dáma s dírkou na punčošce. Možná to řekl jen jednou, ale je to trefné vyjádření... Hned jsem věděla, jak se mne to týká!
Je těžké napsat, kdo je vlastně dáma, snažší bude vyjádřit, co dáma nedělá. Možná je tak náročné být dámou, že spousta žen nad tímto pojmem ohrne nos, že tedy být dámou nikdy nechtějí.
Já chci. Myslím, že pojem dáma se snoubí s elegancí, slušností, krásou. Krásně chodit, chovat se slušně a mít ten nejzákladnější šperk, tedy úsměv, to může každá holka a žena. Nejenom ta bohatá, neb dáma se neměří kožichem, drahými šperky, autem či kabelkou od Vuittona.
Kdo četl knihu Odváté větrem o Scarlett O´ Harové nebo viděl knihu zfilmovanou, poznává ženu, která tolik chtěla být dámou a sama moc dobře věděla, že jí není...
Na obrázku z filmu je Melanie - dáma vším od podstaty a Scarlett - tolik nepokojná dívka:
Tak a teď tedy pár poznámek, jak poznáte dámu s dírkou na punčošce:
- Vypadá skvěle, dokud si nesundá boty. Ejhle, klube se nám palec! Jistě, může se to stát. Proto v práci mám vždycky aspoň jedny punčochy náhradní, na důležitou akci si je beru i do kabelky. A když objevím dírku, hned se převlékám (osvědčeno léty). Nebo dokonce, když mám "samodržky" a ony se začnou posouvat dolů!
- Dáma s dírkou na punčošce miluje světlé barvy. Ví, že už je v "elegantním věku" a bílá, béžová jí sluší. Takže si koupí béžový kabát a bílou vestičku. Jenže - jednoho dne v nepravou chvíli zjistí, že má na límci hnědé fleky od make-upu! Co teď? Pozdě!A ona ta hnědá barva se otírá i do tmavých látek, jen je třeba včas oděvy kontrolovat. Ne až s kamarády v restauraci.
- Dáma s dírkou na punčošce dbá na dokonalost líčení a odívání. Jenže co je jí to platné, když si promyslí šaty, punčochy, kabelku, ba i vhodné boty... a pak vyráží do práce na poslední chvíli a omotá si kolem krku šálu, která zrovna visí na věšáku, a ona se vůbec nehodí k šatům. Takže pokud později někde rozepíná bundu nebo kabát, je po dokonalosti.
- Totéž se dá napsat o kabelkách. To je můj problém. Jsem děsně líná si přendávat věci z jedné kabelky do druhé, a pak někdy celý dojem zazdím nesprávnou volbou kabelky, protože nosím kolik týdnů tu stejnou. (O baťůžku jsem psala zde, ale to jsem u čtenářek pohořela a schytala spoustu kontroverzních názorů, takže pozor, je to opravdu jen můj názor).
- Někdy chodím s jednou náušnicí. A opět za to může moje lenost, kdy si nenasunu na náušnice silikonové zarážky. A pak si několikrát denně omotávám a odmotávám šálu... a náušnice (zpravidla jedna) skončí v nenávratnu. To se mi stalo i dnes. Mám takový pytlíček, kam ty chudinky samotné ukládám, a po nějaké době, když se zázrakem ta druhá náušnice neobjeví, všechny vyházím. Tyto jsou zhruba za rok a půl, ta dnešní je ona vpravo ručně tepaná s červeným korálkem:
- O sobotě přes neděli jsem psala minule.
.... Mohla bych pokračovat. Co všechno dáma nedělá.... Jednu věc musím ovšem zdůraznit: Dáma nikdy nemluví vulgárně a sprostě. Když vidím hezká upravená děvčata, jak si v tramvaji řeknou: Kydni tam sebou!, tak mne to za ně samotné mrzí. A to je ještě ta méně odpudivá varianta neelegantního chování.