ČAS NA ZMĚNU

Říká se o ženách, že mění svou image při nespokojenosti současného (partnerského) stavu.
Je to komplikovanější. Hubnutí, krácení sukní, nový melír a jiný parfém může značit - byť třeba zcela podvědomě - nespokojenost samé se sebou.

Nemusí to nutně být nespokojenost v manželství.

Stalo se mi, že jsem po přechodu nabrala pár kileček. Postupně. A po prodělaném covidu loni to byla další kilka. Sice žádná tragédie, v BMI se pohybuji stále ještě pod hranicí nadváhy. Podle centimetrů v pase je to ovšem horší část oné anabáze.

To celé vyplodilo dva základní důsledky v mém konání (pozor, jsme v sekci o módě, ne v sekci o zdraví nebo o psychologii).

NOVÝ ŠATNÍK.

NOVÝ ÚČES.

Add 1. Visí mi ve skříni mnoho šatů, a postupně musím nové šaty přidávat. Těžko se mi starší modely vyhazují, neb tak staré a obnošené (a ani za levný peníz) ty modely zas nejsou. Moc se mi líbí obrázek Ivy Hüttnerové v jejím letošním kalendáři, a zrovna připadající na právě probíhající únor:

Typické. Plná skříň, a nevím, co na sebe. K jedněm šatům nemám sáčko, tady ho mám, ale sáčko se zas nevejde do kabátu, tyto šaty mohu nosit jen ve vzpřímené poloze, tyto zas mají krátký rukáv, a ty další se nějak smrskly a moc mi koukají nejen kolena, ale i stehna. U dalších mi neladí barvy s kabátem a ty poslední nemají tvar výstřihu, abych si mohla odít náhrdelník, na který mám právě dnes chuť. Ty černé mi sluší, ale nechci být "smutná" a navíc si je šetřím pro zvláštní příležitosti, a ty žluté mne moc obepínají. Tylové šaty si šetřím na jaro.

Add 2. Geny a věk taky dělají své. Vlasů ubylo a jsou jemné (jako ostatně celý můj život). Snažila jsem se je zalévat a pěstovat do objemu i do délky, nejúspěšnější jsem byla asi  kolem svého třicátého roku, to bylo až po lopatky, ... Snaha opakovat tu délku by byla, ale ne příliš úspěšná. Poslední roky zbývalo tak akorát sepnout vlasy do skřipce.

A už mne ty jemné prořídlé konečky fakt přestaly bavit. Přemýšlím o jiném účesu, ale jakém? Mikádo určitě ne, tupý sestřih taky ne, nějak prostříhat? Jak? Na krátko?

Na řadu přišlo znamení. Jak to říká Paulo Coelho: "Znamení jsou abecedou, kterou si vytváříme, abychom mohli mluvit s duší světa." ... Jdu prostě po chodníku a "moje" kadeřnice je zrovna v tu chvíli před kadeřnictvím, aby telefonovala. Takže, aha, znamení, a domlouvám, kdy přijdu. Manželovi doma prý nevadí, že budu nakrátko. Jsem teď tedy ostříhaná, žádné cancourky a provázky vlasů ze mne nekoukají, navíc byla jsem důkladně a nekompromisně poučena, jak se o vlasy starat, přece to musí být jasné...! (copak prý nečtu časopisy???), na barvené vlasy vždy obyčejnou červenou řadu (tzn. žádné eko či luxusní LR přípravky), a kondicionér pouze na závěr, bezoplachový. V opačném případě je to jak majolka ve vlasech (a je to pravda....). Ještě bych mohla zkusit oplach vlasů pivem, no, proč ne. Zkusím.

Moje změny nejsou kvůli nespokojenosti s partnerem ani s ničím jiným, ale nastaly pro zlepšení pocitu sama se sebou. Vždyť nejen tělesné cvičení a správná středomořská strava mi pomohou.