BYL POZDNÍ VEČER, PRVNÍ MÁJ

Každý zná text Karla Hynka Máchy. Ano, květen, čas pro zamilované... rozkvétají různé jarní květinky, rozkvétají stomy (většinou), je teplo a příroda se nadechla pro nový roční cyklus růstu, zrání a plození po zimním oddychu.

Nikdo pořádně neví, proč se líbáme prvního května pod kvetoucím stromem. Ale i tak, je to milý zvyk. Dodržujeme ho každý rok, i když jsme už zralého věku a o plození (dětí) nemůže být řeč. Ale láska? Ano, tu si chceme uchovat celý život!

Letos to bylo obzvlášť obtíižné. Po pár teplých dnech v březnu jsme měli studený duben a stromy tady u nás na severu nekvetou, pokud nepočítám lísky, olše. Nakvétají magnólie a japonské třešně, ale jen sousedů v zahradách, zlatice je zas moc nízká, museli bychom se pod ní choulit, a co tradice... pod jabloní nebo třešní? Pocházím z Polabí, tam jsme se tedy vždy líbali pod rozkvetlou jabloní. Až po přestěhování sem k nám na sever do Liberce jsem pochopila, proč tady se zamilovaní líbají pod třešní. Jabloně prostě začátkem května nekvetou.

A tak jsme se pochlapili a po procházce lesem jsme hledali kvetoucí ovocný strom. Nic. Ale u nás na zahradě stojí vysoká višeň, má poupata, a na vršku koruny je větev i s puklými poupaty. Tak tam to nakonec bylo :-)

Na obrázku není naše zahrada, ale strom kvete přenádherně, že?