ASI JSEM BYLA HODNÁ

První prosincový den bývá významný i tím, že obdarováváme děti adventním kalendářem. Mladší snacha třeba vytvořila letos dětem pytlíčky na dárečky, které jsou zároveň i hezkou dekorací (ta starší podobné vyrobila již před lety):

My jsme letos s manželem vnoučatům dali dárek jednoduchý, ovoce sušené vymražováním, různé směsi od firmy Mixid. Zároveň byl první prosinec dnem, kdy jsme se my ženy sešly a motaly jsme adventní věnce a jiné světelné dekorace (viz záznam TADY).

Jenže světe div se. Já jsem byla taky nečekaně obdarovaná!
Mám dvě snachy a každá mi přinesla dárek. Ten první je "čokoládový" adventní kalendář, plný lanýžových bonbónů. Tedy opravdu těch nejlahodnějších cukrovinek, které mohou legálně nosit pojmenování "lanýže", ačkoli nemají s houbou nic společného. Jen tu lahodnost. Tak já vždycky ráno otevřu okýnko (jako v dětství) a bonbón buďto rovnou sním nebo schovám do šuplíku "na potom". To se moc hodí! A bonbóny jsou skvělé, plné ovoce, plné kakaa.... a bez přidaného cukru.

Ten druhý dárek je opět kalendář, ale jiný. Literární. Moc se mi líbí a každý den si mohu něco pěkného přečíst! Ivčo, vybralas výborně! Třeba "o malé a velké" - dvě babky v domě, napsáno paní Špinkovou. Nebo povídání o kverulantovi, to bylo taky dobré, a třeba včera (15.12., to jsem kalendář fotila, domnívajíc se, že blog ten den napíšu) něco od Komenského, poslechněte jeho výrazivo:

"Špižírný vaření z špižírny vydává", "na roště praží", "vařeškou sšumuje", "cezákem cedí", hřeblo, pohrabáč, zřez, žlaby, dčbany, okříny, mísy - které když se vyplakují, dělají se pomyje.  Atd.

No a takto vypadá kalendář:

Maminka nám dcerkám, když jsme byly malé, vyrobila adventní kalendář. (Musím se jí zeptat, jestli to bylo zvykem v Polsku nebo jak na to přišla...) Bylo v něm asi deset okýnek, deset dní před Vánocemi, zavázaných mašličkou, a po rozvázání se objevil mezi čtvrtkami vlepený nějaký hezký obrázek. Štědrý den měl okénko největší, po otevření okýnka se zazářil vánoční stromeček. (Ono v době komunistické najít barevný obrázek s Betlémem, křesťanským tématem, nešlo, tak aspoň stromek). Kalendář nám sloužil mnoho let.
Až jednou. Přišel nám z Francie od příbuzných kalendář. 24 okýnek, opravdu důmyslně v celkovém obraze schovaných, a po otevření v něm byly krásné malé obrázky. Většinou s křesťanskou tématikou, však taky proto se adventní kalendáře vyráběly. Ale ten titulní obraz!!!! Zimní krajinka celá posypaná stříbrnými glitry! To jsem viděla poprvé v životě a dodnes se při vzpomínce zatetelím radostí.

Po nějaké době přišel další kalendář, obrázek byl bez třpytek, ale taky pěkný, Betlémský výjev, ale jaké překvapení, v každém okýnku byla schovaná čokoláda! S Vlastičkou jsme se střídaly spravedlivě každý den. No a další roky jsme zas kalendáře (všechny tři) otvíraly, a že chyběla čokoláda, vůbec nevadilo.

A teď ta editace (19.12.):

Maminka vyprávěla, že adventní kalendář v Polsku nedělali, až tady v Čechách, v Benátkách. Strýc Pravdomil Enoch jezdíval do Švýcarska, a odtud, ne tedy z Francie, budou ony výše zmiňované zázračné adventní kalendáře. Brzy se jejich výroba dostala do obchodů, jsou tam dodnes, s různou kvalitou.
K výrobě kalendářů byla podnětem teta Anna. Učitelka. Zmiňovala jsem ji v blogu o panenkách, jak nám šila šatičky... Tak taky připravovala kalendáře, ručně, byly na týden, maminka nám holkám udělala na deset dní, protože jí to pasovalo na čtvrtku...

A ještě přiložím poznámku mé sestřenky:
Ahoj Lydinko, adventní kalendáře dělali u strýce Pravdomila Enocha, tedy tetička Anička, a ta měla velikánskou zásobu pohledů, hlavně od Kvěchové, naše maminka byla taky pilná a já poctivě vyráběla taky, páni, pravítko a žiletka!
Myslím, že zvyk adventu měl strýc z Německa, kde prožil dětství i advent.věnec, vzpomínám, jak maminku poprosil, aby udělala velký, a ten byl ve sboru přijatý s rozpaky...

Přidám poznámku k té paní Marii Fišerové Kvěchové... Dlouho předlouho sháním dřevěné kostky jí malované, pro vnoučata (pro sebe). No a její ilustrace Sněhurky, Broučků, Babičky... jsou moc hezké. Škoda, že za kominismu autorka měla zakázáno publikovat. A jako žena byla moc hezká, nemyslíte?