NA PROCHÁZCE

Když se to podaří, a je těsně pod nulou, svítí slunce, na zemi leží čerstvý sníh... to je radost. Není to sice vhodný čas pro korzování s kočárkem, ale pro korzování ve dvou je to ideální!

Co napsat. Je zima, znamená to vzít dobré boty, čepici, rukavice. Není špatné počasí, jen špatné oblečení, chtělo by se říci. Dnes dopoledne ovšem dokonce zasvítilo slunko, a to tak vydatně, že jeho paprsky v obýváku dosáhly až na termostat, takže topení přestalo topit :)

Chůze je nejlepší sport. A tak chodíme, hihi, k autu a od auta, já taky k tramvaji a od tramvaje, a pak chodíme na procházky.

Byli jsme v Broumově před pěti lety. Krátce po svatbě, při dovolené cestujíc naší milou republikou. Zajeli jsme i do tohoto výběžku. Přes Náchod, Hronov, Teplice a až do Broumova. Nemohli jsme tehdy najít ubytování, hotel na náměstí byl plný a jinak nic. Jedna žena, kterou jsme potkali u kláštera, nám poradila, dala telefon na svou známou, že prý...

Měli jsme v čítance článek o chlapci a dědečkovi, jak spolu hodnotili všechna čtyři roční období a chlapec vždy vyjádřil, že teď je ten nejkrásnější čas. Pro mne to tehdy bylo vždy léto. Dnes za nejkrásnější roční období považuju takové, kdy mohu mít na sobě šaty, lodičky, sáčko a případně silonky. A to je od jara do podzimu. Zimu mám...

Obojí je v pořádku. Já bych spíš řekla kopule, ale o vrchu Národního muzea se hovoří jako o kupoli. Latinsky cupula a italsky cupola.

Jednoho skřítka máme doma. Koupili jsme ho v OBI asi před třemi lety, přes vánoce bydlel na okně a pak vždy někde v koutě. Po přestěhování do nového bytu má už svoje trvalé místečko, bydlí v růžku v koupelně. Chtěla jsem tam zabudovat do podlahy zarážku na dveře, aby klikou nebouchaly do radiátoru, no a to se jaksi nekonalo... takže...

Někdy mi kamarádi říkají, že jsem taková kachna. No, nejsem, to přece každý pozná, ale koupu se ráda. A kde je voda, tam určitě jdu s nadšením na výlet.

V místě, kde se začíná zvedat Vysočina, leží téměř desetitisícové město Hlinsko. Stále ještě v Čechách, ale nakukuje přes Žďárské vrchy k řece Svratce a s ní do Moravy.

Ač jsem to nečekala, přišlo překvapení.